Výzkumný ústavu pro východní Evropu při Univerzitě BremenVýzkumný ústav pro východní Evropu při Univerzitě Bremen (Forschungsstelle Osteuropa – FSO) je nezávislým výzkumným ústavem připojeným k Univerzitě Bremen. Je společně financován ze státního rozpočtu spolkové konference ministrů kultury a Svobodným hanzovním městem Brémy. Výzkumný ústav byl založen v průběhu Studené války v roce 1982 a dnes sleduje dva cíle: výzkum či přezkum společností a kultur ve Východním bloku a analýzu transformace a současného vývoje v těchto nástupnických státech. V centru současného interdisciplinárního výzkumu stojí otázka, nakolik socialistická minulost státu a období sovětské nadvlády ovlivnily země a společnosti východní a střední Evropy a do jaké míry je tento vliv dodnes patrný. Témata konsensus a disent, vládnoucí moc a opozice jsou nahlíženy a zkoumány jednak z hlediska autoritativní moci či absolutní nadvlády, jednak z hlediska postsocialistické transformace. Práce ve výzkumném ústavu se dělí do čtyř oblastí:
Historie Výzkumného ústavuVýzkumný ústav pro východní Evropu byl založen roku 1982 pod vedením Prof. Dr. Wolfganga Eichwedeho jako „bezpečný přístav“ pro dokumenty samizdatové (undergroundové) východoevropské literatury. Jeho cílem bylo a stále je shromažďovat písemné památky dokládající projevy kritického myšlení a sociálních hnutí ve východní Evropě, tyto dokumenty analyzovat a uvádět do historického, společenského a politického kontextu a v neposlední řadě také publikovat výsledky takového výzkumu.V době trvání tzv. východního bloku, cenzury a represí fungoval Výzkumný ústav jako instituce, která shromažďovala a zaznamenávala projevy opozičního smýšlení ve východní Evropě. Dokumenty ze Sovětského svazu, Polska, Československa, Maďarska a NDR se nejrůznějšími cestami dostávaly do Brém, kde se navzdory železné oponě podařilo zřídit útočiště pro disidenty a jejich tvorbu. V 80. letech se proto výzkumná činnost soustředila na projevy nezávislé kulturní a intelektuální činnosti undergroundu, které se objevovaly pod povrchem oficiální politiky. Tyto neformální proudy a opoziční názory mohly nabídnout objasnění vnitřního fungování těchto společností. Politické a společenské převraty ve východní Evropě na konci 80. let byly pro výzkumný ústav důležitým mezníkem. Po rozpadu východního bloku v roce 1989, resp. SSSR v roce 1991, se během 90. let začaly sbírky archivu rychle rozrůstat. Materiály, které byly dříve ilegálně nebo napůl legálně pašovány do Brém, mohly být nyní dopravovány zcela oficiálně. Dnes Brémy se svým rozrůstajícím se archivem nabízejí kvalitní zázemí pro další materiály týkající se neoficiální tvorby. Změnilo se také samotné zaměření výzkumné činnosti – historici, politologové a literární vědci výzkumného ústavu se začali více zabývat transformačními procesy ve východní a středovýchodní Evropě. Nesoustředili se přitom na ekonomické procesy, jak je většinou při transformačním výzkumu zvykem, ale spíše na kulturní tradice a kontinuitu působící v období po zlomu na konci 80. a začátku 90. let a na specifické podmínky, které umožnily změny v politice, hospodářství, společnosti i kultuře.
Výzkumný ústav je zřizován jako občanskoprávní nadace a těší se podpoře Svobodného hanzovního města Brémy a Svobodného a hanzovního města Hamburk. Dále je ústav podporován spolkovou zemí Severní Porýní – Vestfálsko. Po počátečním financování ústavu z prostředků Nadace Volkswagen je od přelomu let 1986 a 1987 výzkumný ústav financován ze státního rozpočtu spolkové konference ministrů kultury. Výzkumný ústav je s Univerzitou Bremen úzce propojen nejrůznějšími dohodami o spolupráci a také skrze svou ředitelku, která je na univerzitě zároveň vyučující profesorkou. |
Sergej Sigay
"Rarity anarchofuturizmu", 1963-65