Výstava samizdatu

Slovo SAMIZDAT, převzaté z ruštiny, znamená doslova „samo-tisk“ a označuje všechna díla, od letáků po strojopisy či tištěné knihy, a od výtvarného umění po dopisní známky, která vznikala od poloviny 50. let na území býv. východního bloku mimo oblast oficiální, cenzurované produkce.

SAMIZDAT byla paralelní kultura, ve které se tajně tiskly a šířily články a časopisy, byla to doba, ve které se přes neustálou hrozbu zatčení formovaly občanskoprávní skupiny, divadelní spolky uváděly svá představení v soukromých bytech či sklepních prostorách, byly zakládány polooficiální galerie, doba, ve které byla vystavována díla neoficiálních umělců, mladí lidé vyjadřovali prostřednictvím rockové hudby svou touhu po svobodě, nebo vznikaly „podzemní univerzity“, na kterých se vyučovalo to, co bylo na ostatních, státních univerzitách od 40. let přísně tabuizováno.

K nejzajímavějším bodům výstavy patří první vydání „Kroniky událostí“ (Chronika těkuščich sobytij), informační bulletin sovětského Hnutí za lidská práva z roku 1968, polský informační bulletin KOR a původní text prohlášení „Charta 77“.